Jdi na obsah Jdi na menu
 


Náhubky na svobodu slova se začínají množit.

26. 4. 2009

Pomalu, ale jistě se v této zemi daří utahovat kohoutky těch svobod, za které se údajně v roce 1989 bojovalo. První co přichází na řadu je snaha přiškrtit svobodu slova. Svoboda slova je  tím nejdůležitějším, co občané vlastně dostali darem a co pro občany nejvíce znamená. Když si představíte co všechno je tajné a o čem se nesmí hovořit, tak přijdete na to, že i tak je toho dost. Ponecháme stranou armádu, neboť tam je to pochopitelné, ale pouze ve věcech, kdy se nejedná o veřejné zakázky a neokrádá se stát. Přesto i tam je snaha lidi oblbovat. Jak dlouho trvalo, než jsme se dozvěděli kolik milionů berou manažeři ČEZu nebo Českých drah, skoro státních podniků.

 

Ovšem ta druhá strana má velkou výhodu, že si může kdykoliv nařídit odposlech kohokoliv z nás, ale hlavně těch co páchají trestnou činnost. Velmi často se jedná o politiky. A zde je kámen úrazu. Všimněte si jak policie u nás šetří. V Benešovské nemocnici, která je zadlužená si klidně vyplatí miliony na odstupném a policie místo řádného vyšetřování, to odkládá, že se o nic nejedná. Co říci na takovou policii a kdo jí vlastně řídí, když jí zadává způsob vyšetřování v tom smyslu, že krást se smí. To není vyšetřování, to je práce na politické zadání stejných lumpů, kteří nám vládnou. Policie, která slouží lumpům není policií, ale nebezpečnou skupinou lidí, která ohrožuje nás všechny. A policie, která je nebezpečná lidem ani nepomáhá, ani nechrání, ale podílí se na podvodech. Stejné je to se státními zastupitelstvy, které také pracují na politickou objednávku a zákony jim jsou naprosto k ničemu. Stejné lumpárny provádějí lidé v talárech, kteří jsou poslední štací pro lidi, aby se dovolali spravedlnosti. Velká většina soudců si zákony vypráví po svém a opět nesoudí podle zákonů, ale podle politického zadání a někteří podle toho kolik dostanou peněz do kapes od těch co si je kupují. Jen pro doplnění: Kolik podvodníků a lumpů okrádá lidi jako na běžícím páse a soudy používají zákon z roku 1950, tzn. zákon z hluboké totality přesto, že mohou používat i zákony jiné. Na podvod se směnečný zákon z roku 50 nedá použít. Dalším příkladem neschopnosti soudů mohou být, tzv. správci konkurzní podstaty, kde se krade až to lítá, za přihlížení těch co tyto správce ustanovují, tedy soudců. A opět jen soudci, zde podporují lichvu a lichváře, podvody a podvodníky, zlodějny a zloděje. Hlavně ty z řad nepoctivých podnikatelů a politiků. Na ty chudé mají všichni bičů dostatek.

 

Je jasné, že i mezi policisty mohou být slušní policisté, které štve krytí lumpáren a předají odposlech novinářům. Jsou i takoví, kteří ho možná prodají, ale ani to není důvodem k zavedení nehubkového zákona. Novinář je povinen informovat občany a neměl by být trestán za nic co nespáchal. O novinářích, kteří by se vloupali do nějakého úřadu, aby získali  kompromitující materiály jsem zatím u nás neslyšel. Stejné způsoby jako použil Marek Benda, velký pravičák, používají i strany vůči svým členům. To je však také v rozporu s Ústavou a Listinou práv a svobod. Každý občan a v to se počítá i straník má právo kritizovat vše co zavání podvodem, lží, zlodějnou nebo ohlupováním lidí. Mlčení jehňátek se nedá uskutečnit v žádné zemi. Nemůže se to podařit ani u nás. Snaha po opětném omezení svobody slova se stala u nás skutečností. Nesouhlasím s tím, aby právo rozhodovat o tom co se smí mluvit a co nesmí měli pouze politici. Slušný zákonodárce by pro takovéto zákony zvedat ruku neměl. Bohužel i většina sociálně demokratických poslanců zvedla pro náhubek ruku. Někteří dobře věděli proč. Chci věřit, že internet nějaký rok ještě odolá, i když se už projevuje snaha zavírat huby i zde. To však neznamená, že souhlasím se vším, co se na internetu píše anonymně. Otázkou však zůstává, proč se lidé bojí podepsat a z čeho mají dnes strach?