Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pohádka o ztraceném okálu v Bílině.

6. 12. 2009

Bylo nebylo za sedmero horami a sedmero řekami bylo jedno lázeňské město jménem Bílina. Život v tomto městě byl poklidný a podobal se životu mnoha jiných měst v zemi České. Jednoho dne však konšelé města Bíliny dostali nabídku na odkoupení rodinného domu typu okál od jedné velké společnosti, kde manažeři berou miliony a která nese název ČEZ a to za pouhých 330 tisíc korun českých. I svolali konšelé veřejné zasedání na den 11. září. léta páně roku 2003 kde rozhodli, že tento domek okál koupí a hned ho zařadili do rozpočtové změny pod číslem 083. Práce konšelů rychlá a kvalitní vždyť se jednalo o dům, kde by mohla sídlit např.mateřská školka, jesle nebo jiný lidumilný subjekt. Nebo by také mohlo z toho kápnout do Bílinské kasy zajisté více peněz než pouhých 330 tisíc korun pokud by tento dům prodali nějakému solventnímu zájemci.

Možná se něco takového honilo hlavou konšelům v Bílině a proto na veřejném zasedání, které se konalo 29. ledna. Léta páně roku 2004 přesunuli do plánu investic i 330 tisíc korun českých na zakoupení okálu v ulici Za chlumem. Až doposud se chovají konšelé jako praví a správní hospodáři svého města.

Voda v Bílině teče a utíká a najednou při čtení zápisu z dalších veřejných i neveřejných zasedání města Bíliny se už nikdo nedočte co se stalo s tímto okálem. Vzala ho voda, odnesl ho vítr anebo ho někdo ukradl? Nikde ani slůvko, nikde ani stopa naprostá tma a naprosté ticho. Ticho trvalo dlouhých 20 měsíců. Konšelé nikdy nerevokovali svoje usnesení o záměru koupit okál ani usnesení o přesunu 330 tisíc korun českých na tuto jednoduchou transakci. Za dlouhých 20 měsíců už je úplně normální, že lidé ztrácejí paměť, zapomínají a nepamatují se. Na ztracený okál už si nikdo ani nevzpomněl.

Už jsem si myslel, že konšelé v Bílině onemocněli Alzheimrem a na nějaký okál si vůbec nevzpomněli, i to se stává, že lidé přijdou naprosto o svoji paměť a netrefí domů, do hospody nebo do zaměstnání. Stal se však zázrak a okál se opět objevil na scéně i když podivným způsobem. Neodnesl ho vítr ani ho nevzala voda. Stalo se jen to, že jeden dobrotivý zastupitel města Bíliny a poslanec parlamentu republiky České Vlastimil Aubrecht se svojí ženou Martinou zvanou Havlovou měli velikou obavu o to, aby konšelé a město dobře s tímto domečkem hospodařili a neubližovali mu. Proto se rozhodli podstoupit velikou oběť a domeček zachránit. Nevím kdo jim při tom pomáhal, zda kouzelný dědeček, nebo nějaká kouzelná víla, ale najednou to byli oni kdo si okál za tyto hezké malé české korunky koupili do vlastního užívání. Ani konšelé v Bílině nezapomněli a na veřejném zasedání konšelů Bíliny, které se konalo 1. září. léta páně 2005 se objevuje v zápisu z tohoto zasedaní tato usnesení: Konšelé schvalují prodej pozemkových parcel č. 1636/285 o výměře 121 m2, 1636/286 o výměře 225 m2 a 1636/287 o výměře 182 m2 vše v.k.ú. Bílina za kupní cenu 100 korun českých za m2. Kupujícími jsou manželé Vlastimil a Martina Aubrechtovi, bytem Bílina Za Chlumem 879. Co myslíte, že na této adrese stojí toto už milé děti a dospěláci uhodnete sami. Proto nikdy nevěřte, že se dům ať už je zděný, dřevěný nebo okál může jen tak jednoduše ztratit. A když už se ztratí tak zatím nemusí být vůbec čaroděj, ježibaba nebo strašidla, ale obyčejný poslanec parlamentu České republiky. No o nic nejde hlavně, že je okál opět na světě. I když jedna záhada zůstala kam šli ty peníze na tento dům vyčleněné konšely z Bíliny? Dostal je pan poslanec na zaplacení nebo se vrátily zpět do městské kasy či už se nikdy nenajdou? Vidíte, že je stále nad čím přemýšlet i v pohádkách.