Jdi na obsah Jdi na menu
 


Posilvestrovská kocovina.

6. 12. 2009

Když skončila Krajská konference ČSSD v lednu 2005, která se uskutečnila v Mostě bylo mnoho členů zklamáno z toho co se na ní událo. Pravdou však je, že nikdo nikde oficiálně neprotestoval. Došlo pouze k vzájemnému pošťuchování mezi přívrženci tehdejšího uspořádání v kraji a těmi, kteří s touto situací nesouhlasili. Perličkou této konference může být jen fakt, že se tam představil tehdejší předseda ČSSD Gross podrazem na mnoha členech a nastartoval svoji dráhu tzv. „úspěšného“ podnikatele, kterému se jinak mezi lidmi říká podvodník.

Když skončila Krajská nominační konference pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 15.10.2005 v Teplicích při které již seděl za předsednickým stolem dnešní předseda Paroubek, došlo k „potrestání“ dvou neposlušných okresů a jejich kandidáti skončili v pořadí na nevolitelných místech.Samozřejmě tyto dvě významné události zanechali v mnoha lidech pocit hořkosti a zklamání. Nic se však nedělo a nikoho tyto pocity nezajímaly natož, aby se někdo proti těmto postupům postavil.

Jako účastník obou dvou konferencí, jsem odjížděl z těchto konferencí v jakémsi podivném rozpoložení. Od října do prosince už není tak daleko a stále jsem nad způsobem, který se objevil při těchto konferencích přemýšlel. Přišel čas předvánoční a vánoční a z člověka se stane tvor milující, chápající a odpouštějící. Čas vánoční sebou přináší jakousi dobrou náladu a odpuštění. Pak však přichází Silvestr a po něm kocovina, vystřízlivění a ta hezká vánoční nálada zmizela neznámo kam. Nevím jak kdo, ale na mě snad zapůsobil ten půlnoční přípitek a když jsem usnul, zdál se mi ukrutný sen. Přede mnou pochodovali různé tváře sociálních demokratů z Ústeckého kraje a měli podivné, jakési zlé obličeje, mávali pěstmi, nadávali si a někteří dokonce ukazovali pistole. Byl to příšerný sen. Ne nevěřím na sny, ale tento sen, jako by mě neustále pronásledoval a připomínal mi Cosa Nostru a jejich kmotry, kteří se přesunuli do našeho kraje.

Nevím co mě to popohánělo za zloducha, který mi našeptal, že se mám s tímto snem svěřit? Učinil jsem tak, nevědouce co všechno se může stát. Rozpoutal jsem nechtěně něco na co nevzpomínám rád. Proti mně se postavilo vše co mělo něco společného se sociálními demokraty od Šumavy až po Beskydy, včetně příznivců této strany. Uznal jsem, že sen nemůže být pravdou a povídat něco o mafii v Ústeckém kraji je totální blábol. Kál jsem se a litoval, že jsem v silvestrovské noci požil něco málo alkoholu. Pak už jsem si jen někdy vzpomněl na sen o pistolích i o lidech, kteří se chovají divně. Už jsem o tom tolik nepřemýšlel, protože i já jsem se choval divně a stal jsem se jedním z mnoha, kterým se vše začalo líbit. Člověk by měl mít někdy odvahu napsat o sobě pravdu, ale ta by nikdy nebyla hezká. Je to možná takové hloupé, ale někdy vám přijde, že je opravdu lepší být na té správně straně. Kecal bych kdybych nepřiznal, že mnohé z těch, kteří se mi zjevovali ve snu považuji dnes za své kamarády. Jiné bych nechtěl raději ani vidět. Člověk si však některé lidi nemůže vybírat. Nejde jen o prachy, jak mnozí rádi spekulují. Jde o to, že jsme pouze lidmi. A lidé nejsou andělé.

Teď opět přichází čas předvánoční a já pohlížím na dění v Ústeckém kraji s jakousi vánoční nostalgií a obavou z toho jak dopadne posilvestrovská kocovina. Před očima se mi míhají znovu záhadná písmena, která mi říkají cituji: Noví političtí vládci Ústecka: intriky a rvačky. Čtu zde rvačka, obvinění z pokusu o zabití, zbraně, slova o uplácení policisty nebo výhrůžka bombou na zastupitelstvu. Údajně scény jako z mafiánských filmů jsou mezi politiky Ústeckého kraje realitou. Čas předvánoční, dává čas na přemýšlení a člověk se bojí znovu uvěřit tomu, že se mu v roce 2006 nic nezdálo, že to nebyl sen. Snaží si namluvit, že je na Ústecku spousta legračních členů sociální demokracie, kteří si jen tak hrají a dovádějí. Mají ukrutnou radost z toho, že se o nich píše jako o mafiánech a už zase kují pikle co zlobivého provést, aby se o nich znovu psalo.Nevím, možná že se opět po Silvestru probudím a budu opět stát na rozcestí. Je to sen nebo skutečnost? Je pravdou, že to co se dnes děje na Krajském úřadě není žádná hezká podívaná. Zlobivé děti by si měli uvědomit, že příliš zlobení je může přivést do polepšovny.

Přeji všem, kdo čtou tyto stránky příjemné prožití svátků vánočních, veselého Silvestra beze snů a kocoviny, hlavně však hodně zdraví.

To je bomba jako atomová.